Svatá Anežka česká: Naše oblíbená světice má letos výročí

Služebně nejmladší národní světice Anežka se však do českých srdcí zapsala už dávno a natrvalo. Její životní příběh je stejně dojímavý jako imponující.

Letošek je Rokem svaté Anežky, protože se tato Přemyslovna narodila právě před 800 lety. Nevíme sice přesně ve který den, ale ono to není moc důležité.

Víme zato velmi dobře, že se krásná královská panna Anežka-Agnes (z řeckého hagnés – čistá, neposkvrněná, odtud i hagios – svatá) už za svého života stala předmětem vášnivé náklonnosti celého českého království i střední Evropy.

Lady Di 13. století?

Nešlo přitom snad ani tolik o důslednost, s jakou odmítala pomazané nápadníky včetně anglického krále a německého císaře (mimochodem, dodnes není úplně jasné, proč tak činila a komplikovala tím život svému otci Přemyslu I. Otakarovi, který s nějakým šikovným Anežčiným sňatkem počítal ve svých mocenských plánech).

Lid byl mnohem víc nadšený její horlivou prací ve prospěch chudých a nemocných. V tomto smyslu se stala předchůdkyní všech současných hvězd a modelek, které své slavné jméno zhmotňují do finančních příspěvků na dobročinnost.

I když princezny moderní doby – třeba taková Lady Di – se při konání dobročinnosti bez klášterního roucha a slibu čistoty velmi dobře obejdou.

Charita se naší Anežce opravdu dařila. Vložila do ní peníze a statky, které by jinak dostala jako královské věno. Začala založením špitálu svatého Františka v Praze a pokračovala podporou podobných zařízení jinde v království.

Postupně přitom také na břehu Vltavy budovala velkoryse pojatý klášter, který dnes nese její jméno – první gotickou stavbu u nás.

Do svého kláštera pak Anežka sama vstoupila, když ještě dlouho před tím nosívala pichlavé žíněné roucho kajícnice pod nádherným rouchem princezny.

Není divu, že postavou tak mimořádnou byli nadšeni nejen papežové její doby, ale i svatá Klára, s níž si Anežka dopisovala.

Zvláště když česká princezna ještě později ve Vatikánu prosadila vznik Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou: jediného u nás založeného a dodnes fungujícího mužského církevního řádu.

Náklonnost českého prostného lidu i vzdělanců k této mimořádné osobnosti dobře ukazuje třeba vzletný spis barokního autora Jana Františka Beckovského Milá choť nebeského miláčka, blahoslavená panna Anežka (1701).

Příliš dobře ukrytá rakev

Více se múžete dočíst v celém článku Svatá Anežka česká: Naše oblíbená světice má letos výročí. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze stejné kategorie.